Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Samozrejme velka karma pane Hysku. Ale my Moravane mame problem v tom, ze nemame lidra nebo nejake moravske obrozence, kteri by se za nas postavili a pevne komunikovali nasi historickou krivdu v napravu. Nemame ujasneny smer - “business plan”, ktereho bychom se mohli drzet, nemame finance, nejsou media... Mam obavy, ze pokud se neobjevi nejaka silna osobnost nebo silny tym nasich vlastnich obrozencu a nezacnou s pozitivnim postupem k naprave, cechizace bude pomalu postupovat az sezere i toho posledniho Moravana. Branme se a chranme dedictvi nasich otcu. Nebudme porazenci.

1 0
možnosti

Jako clovek narozeny pred bezmala 65 lety v Praze musim s autorem v mnohem souhlasit. Muj dedecek byl pred druhou svetovou valkou starostou moravskych Dacic. Dodnes si vzpominam jak on i jeho vrstevnici nelibe nesli pripojeni jejich mesta k Jihoceskemu kraji- nebyli to samozrejme zadni moravsti nacionaliste, jen se vzdy povazovali za Moravany a jejich moravska identita jim byla necitlive ukradena

2 0
možnosti

Zásadním problémem po odtržení Slovenska byl strach politiků v Čechách ze separatistických snah některých maličkých stran na Moravě. Ty ovšem byly úplně zanedbatelné z celkového pohledu názorů na moravského území.

Z této zbytečné obavy vznikl nesmyslný paskvil nových krajů, kdy se pod Pardubice začlenilo část území severní Moravy, stejně tak Jihočeský kraj zasahuje do jižní Moravy a absolutní územní paskvil je kraj Vysočina.

1 0
možnosti

Zaslouzite si obrovskou karmu pane Hysku!R^R^R^ Spravne nazyvate zruseni zemskeho zrizeni z roku 1949 komunistickym zlocinem. Je taky spravne ty zlocince pojmenovat, v r. 1949 to bylo komunisticke trio, Gottwald zlocinec o to odpornejsi protoze byl moravsky rodak, A. Zapotocky a V. Nosek. V roce 1997 komunisticky zlocin zopakli oposmluvni partneri Klaus a Zeman, o nic mene zlocinci nez komunisticke trio z r. '49.Jednalim v rosporu s usnesenim ktere ve zkratce ocituji:

Usneseni Federalniho Shromadeni ze dne 9.5.1990 c.190/90

O obnoveni zeme Moravsko-Slezke samospravy

Fed. Shromazdeni CSFR povazuje zruseni zeme Moravsko-Slezke 1.1.1949 za akt nespravedlivy a poplatny totalitni centralistickobyrokraticke praxi komunistickeho rezimu. Za krok ktery byl v rozporu s principy demokracie a ktery podstatne prispel k deformovanemu vyvoji cs. spolecnosti.

Vyslovuje pevne presvedceni, ze nove ustavni usporadani tuto nespravedlnost napravi.

Co to pripomina? Pittsburgskou dohodu z roku 1918, stejne tak neuprime minenou jako Usneseni z roku 1990.

Pan Tichy rozdil mezi narodnosti a etnickou prislusnosti nechape, pouziva demagogii a hodne blbou demagogii. Bavorak je sice v stanim smyslu Nemec, ale kdyby mu nekdo zkousel vzit pravo byt Bavorakem, tak se vzbouri, nemluve o tom ze kdyby mu nekdo zprasil zemske hranice ve prospech zeme sousedni, nemluve o tom, ze by mu zrusili zemsky snem a uz vubec zemske zrizeni. To by se vzbourili vsecky spolkove zeme, stejne tak v Rakousku. V CR se dvojka V.K.a M.Z. rozhodli pokracovat v deformovanem vyvoji nyni uz v cesko-moravske spolecnosti a centralistickobyrokraticke praxi komunistickeho rezimu. Bohuzel, ale Bozi mlyny melou pomalu...

1 0
možnosti

J11i23r75i 79T76i95c79h61y

18. 4. 2018 16:18

Pisatel, jako mnoho jinych promoteru "moravskeho" naroda, ma zasadni jazykovy nedostatek. Obyvatel Bavorska je Bavorak, jeho narodnost je nemecka.

Historicke uzemni rozdeleni je zajimave, ale neodpovida nutne soucasne situaci. Osobne nemam dost znalosti, abych posoudil, do ktereho kraje by mely patrit Slavonice, pritom neni dulezite, jestli je ten kraj v historicke zemi ceske ci moravske.

0 1
možnosti

gratuluji

uz jimi mely byt leta

0 0
možnosti
  • Počet článků 10
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 870x
Jsem zastupitelem brněnské městské části Královo Pole, zástupcem ředitelky Gymnázia AKADEMIA, kde učím dějepis, jsem spolumajitelem školy. Jsem předsedou Moravského zemského hnutí. Jsem přesvědčen, že země Morava si v rámci ČR a EU zaslouží mnohem lepší postavení, než má dnes.

Seznam rubrik